Film Český mír - taková malá protiradarová agitka
Tak např. starosta Neoral, který vždy nezapomněl ve filmu zdůraznit, že není politik. Myslím si, že starosta je vždy politik, přinejmenším na komunální úrovni. Dnes je krajským zastupitelem, tedy politikem, kam ho přinejmenším vynesla vlna protiradarové euforie. Kdo je Jan Neoral? Muž bez historie, odněkud z Moravy, přistěhuje se do Trokavce a po krátké době se stane starostou. Dle jeho slov prý vystudoval střední vojenskou radiolokační školu, tedy na radary je zřejmě velký odborník. Zajímalo by mě, jakou má minulost, protože přistěhovat se na okraj vojenského prostoru a hned se pustit do poměrně rozsáhlého aktivistického hnutí je určitě velká náhoda.
Jediný, kdo vystihl podstatu problému byl ve filmu Jirous - ptal se, kde byli všichni ti dnešní odpůrci, když tam měli za humny sovětské rakety a vojáky? Proč tehdy neprotestovali? Odpověď je jasná - to se nemohlo. Mohlo, ale do vězení se nikomu nechtělo. Tak prostě většina zde žijících lidí s vojáky více či méně kolaborovala. To, aby mohli do prostoru na houby, aby jim vojáci dovezli dříví, aby mohli kšeftovat s ruskou naftou atd. Výsledkem jsou dodnes zanedbané a vylidněné vesnice v okolí prostoru. Zajímalo by mě, co by tehdy Neoral dělal, zda by jezdil protestovat do Moskvy nebo Václavák, nebo třeba co by dělal ten ústřední hrdina, který byl "připosraný" ještě při filmování - "...rozprchněte se, jsme tu na houbách..." radil ostatním a jedním skokem byl v houští, když slyšel jet okolo nějaké auto. Je potřeba si připomenout, že ani chalupu si v bezprostředním okolí nemohl dříve koupit někdo stranou neprověřený. V Teslínech býval mj. v sedmdesátých letech na okraji prostoru pionýrský tábor ROH pro děti rodičů z ÚV KSČ.
Problém radaru se dostal defakto do pozice Sparta - Slávie a jsem přesvědčen, že značná část protiradarových odpůrců měla politické ambice a radar byl jen prostředek. Stačí se podívat na politickou kandidaturu mluvčího Tamáše a dalších. Stačí se podívat, kdo se nejvíce angažoval - komunisté, mladí i staří. "Amigo go home..." otrocky opakuje ve filmu bělovlasá komunistická babička. Angažovali se socani, kteří jednání o radaru nejdříve započali a pak se jim odpor protiradarových aktivistů nehodil do volebního krámu. A také řada dalších velkých či menších českých bolševíčků. V každém případě byla pravda, že ne každý, kdo byl proti radaru, byl komunista. Jisté ale bylo, že proti radaru byl každý komunista.
Tvůrci filmu měli předložit divákovi více odpovědí, na které se logicky bude ptát. Například, kde brali radaroví odpůrci peníze na své aktivity, kdo je financoval? Vždyť museli z něčeho žít, za něco jezdit, telefonovat, kopírovat, nakupovat materiál atd., atd. To přece nemůže dlouhodobě nikdo, kdo se musí starat o rodinu, ten přece musí chodit do práce, ať se mu chce nebo nechce. Bohužel, i zde je veřejným tajemstvím, že některé pseudoekologické organizace sháněly peníze všemožným způsobem. Vím o případu, kdy požadovali po develooperovi sto tisíc korun na letáky proti radaru výměnou za stažení svého odvolání v nějakém správním řízení...
V čem dávám tvůrcům filmu zcela jednoznačně za pravdu je to, že vystupování řady "proradarových" politiků a herců bylo diplomaticky řečeno vlezdoprdelácké - Topolánek, Parkanová, Krytinář a další, o Klvaňovi ani nemluvě. Jak to ve skutečnosti bylo, ukáže nakonec čas.
Dnes buduje Neoral v Trokavci vodovod. S financováním stavby má prý problémy. Což o to, to máme na malých obcích všichni. Obce okolo vojenského prostoru měly dostat významnou peněžní pomoc od státu. Jenže, když radar nebude, brdské vesnice už zase nebudou nikoho moc zajímat. Škoda.
Zajímavé video o setkání brdských starostů naleznete zde: http://www.pribramsko.eu/video-pribram-pribramsko.php?ID=286
Karel Ferschmann
Protizákonná vyhláška o kácení stromů
Novela vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, která platí od 15. července 2013, zcela mění kritéria a podmínky, za kterých lze kácet stromy v zahradách. Podle této vyhlášky už majitel oplocené zahrady nebude muset ve správním řízení žádat o povolení pokácet stromy na své zahradě. Tuto vyhlášku komentovala řada médií, každé však trochu jinak.
Karel Ferschmann
Kam s ním (s odpadem)?
Nerudovo problém kam se slamníkem, narážel už v devatenáctém století na to, že bude potřeba někam nepotřebný odpad ukládat. Jeho fejeton o slamníku sice řeší trochu jinou situaci, avšak stejná otázka zaměstnává vyspělou civilizaci už přes dvě století. Ještě do šedesátých let byl hlavním obalovým materiálem papír a sklo, příp. plech na konzervy. Otázka kam s ním, se tehdy řešila většinou samovolným výběrem vhodného místa za vesnicí, kde vznikla černá skládka, kam se pak veškerý odpad vozil.
Karel Ferschmann
Potká se masopust s metylem?
Doufejme, že lihová mafie, která má na svědomí zbytečnou smrt čtyřiceti lidí a zničené zdraví další stovky, bude po zásluze potrestána (tedy pokud nebude zase nějaká další mo(u)drá amnestie). Všichni však vědí, že je stále mezi lidmi velké množství lahví alkoholu s přimíchaným metylem. Jsou lidé, kteří než by podezřelý alkohol vylili, tak ho raději vypijí. Činí tak možná ze spořivosti, nevědomosti, nebo ze závislosti. Najdou se také „dobráci“, kteří takovou lahví klidně někoho obdarují. A tady je potřeba především na vesnicích zbystřit pozornost.
Karel Ferschmann
Nová pravidla proti erozi zemědělské půdy. Konečně.
Ministerstvo zemědělství konečně zaregistrovalo výsledky odborných posudků, které potvrdily, že na některých půdních blocích dochází opakovaně k erozi, přestože jejich sklonitost „nezapadá“ do tabulkových předpokladů, tzn. že tyto lokality nejsou zařazeny do mapy erozního ohrožení. Zemědělci tak nemohou přijít o dotace, protože neporušují platnou metodiku, ačkoliv půda z jejich pozemků opakovaně způsobuje škody na sousedních pozemcích či infrastruktuře.
Karel Ferschmann
Kukuřice - žrádlo pro železnou krávu
Budou obce platit „feudální desátky“ jako důsledek podnikání zemědělců v energetickém průmyslu? Budou obce nuceny téměř pravidelně vynakládat finanční prostředky na obnovu svého zbytečně poničeného majetku za to, že jiný pěstuje kukuřici do bioplynek? Je spravedlivé, že jeden subjekt má zisk na úkor toho druhého, kterému vzniká škoda?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Pro mírové rozhovory s Ukrajinou nejsou důvody, řekl Kreml. Jednat odmítá i Kyjev
V současné době neexistují důvody pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Kyjev...
KOMENTÁŘ: Jako figurky na šachovnici StB. Akce Skaut byla obří past na odboj
Premium Odboj, nebo provokace? Před pětasedmdesáti lety, v dubnu roku 1949, vrcholila u nás akce Skaut,...
Sociální nůžky se rozevírají. Češi chudnou, ač pracují, říká antropoložka
Minimální důstojná mzda pro rok 2023 činila 45 573 korun hrubého, vypočítala Platforma pro...
Precheza dostala novou pokutu za únik oxidu siřičitého, má zaplatit půl milionu
Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České...
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2040x